Sametka podzimní

Sametka podzimní je druh roztoče z čeledi sametkovcovití. Dospělá sametka je velká přibližně 1 mm. Její tělo je uprostřed zúžené a hustě pokryté chloupky, které připomínají samet. Larvy sametky jsou oranžové až cihlově červené barvy. Mají šest nohou, ve stádiu nymfy mají osm nohou. Larvy jsou velké přibližně 0,2 milimetru a mají kulovité tělo.

Způsob života a potrava

Sametka podzimní obývá otevřená travnatá prostranství, vyskytuje se také v blízkosti ovocných stromů. její výskyt nejčastější od července do září. Larvy sametky paratizují na tělěch teplokrevných savců včetně lidí a způsobují nemoc trombikulózu. Sametka čeká na svou oběť v trávě. Po těle hostitele se pohybuje velmi rychle a i díky její malé velikosti je obtížné ji spatřit nebo odchytit. Svými „klepítky“ proniká do svrchní kůže těla, přičemž napadení hostitele není bolestivé. Do ranky pak vpravuje sekret slinných žláz, který obsahuje trávicí enzymy. Larvy sametky se neživí krví jako klíšťata, ale sají takto vzniklou drť kožních buněk svého hostitele. Vpravený sekret zároveň způsobuje svědění a lokální alergickou reakci. V prvním stádiu se jedná o zarudnutí, které se mění v papulu v jejímž středu vzniká puchýřek naplněný tekutinou. Larvy sametky po 2 – 3 dnech odpadnou z kůže, ale trvá ještě cca 14 dní, než se úplně ztratí hnědofialové pigmentové skvrny, které svědí. Po ukončení sání se larva vyvine do dospělého jedince, který je již neškodný. Dospělci žijí v půdě a listí.

Rozmnožování

Samičky kladou vajíčka v půdě až do deseticentimetrové hloubky. Po nakladení vajíček umírají. Z vajíček se vylíhnou šestinohé larvy. Hojnost výskytu sametek podzimních se v průběhu let mění. K přemnožení dochází při dostatečném výskytu přirozených hostitelů, zejména hlodavců.