Sršeň obecná

Sršeň obecná je větší a mohutnější než vosa. Největší bývá královna. Její délka těla se pohybuje v rozmezí 25-35 mm. Samci mívají 21-23 mm a dělnice 17-24 mm. Hlava má žlutohnědé zbarvení a po stranách jsou umístěny dvě velké oči ledvinovitého tvaru. Hruď je hnědá s typickou rudo-černou kresbou ve tvaru písmene U. Zadeček tvoří několik článků. První článek je červenohnědý, ostatní jsou žlutého zbarvení s černou kresbou. Blanitá křídla jsou s hnědým nádechem.

Způsob života a potrava

Sršeň obecná se zdržuje v lužních lesích nebo na loukách – tedy na místech, kde jsou vhodné podmínky pro její lov. Pro vytvoření hnízda vyhledává dutiny stromů. Těchto dutin však v přírodě ubývá a sršně se tak často usazují i u lidských obydlí např. v půdních prostorách. Narazit na ní můžeme v průběhu dubna až října.

Sršní kolonii tvoří královna, dělnice, samci a mladé královny. Každý z této kolonie má svoji důležitou roli, kterou vykonává. Hnízdo je oválné o šířce 30 cm a délce 60 cm. Sršně loví převážně hmyz např. mouchy, motýly, včely, vážky nebo vosy. Nepohrdnou ale ani sladkými šťávami z poraněných stromů nebo z ovoce. Ulovený hmyz slouží sršním částečně jako okamžitá potrava a část – hruď oběti, která je bohatá na bílkoviny odnesou do hnízda a poslouží jako potrava pro mladé jedince. Sršeň obecná dokáže být aktivní až 22h denně, tedy i v noci. Zimu přečkávají pouze oplodněné samice a ostatní část kolonie s příchodem zimy hyne.

Sršeň obecná není příliš útočná. Při ohrožení však zaútočit dokáže. Její bodnutí je velmi bolestivé. Bolestivost je způsobena vysokým obsahem ACETYLCHOLINU. Jed sršní je však slabší než včelí. Výzkumy prokázaly, že u včel je jed 5-50x silnější než u sršní. Útočné látky včel jsou až 15x účinnější. Včelí bodnutí je tak výrazně nebezpečnější. Pro člověka není nebezpečné ani několikanásobné bodnutí sršní za předpokladu, že člověk není alergický na daný hmyz. Sršeň dokáže svůj jed vystříknout až na vzdálenost 40 cm. Toto může být velmi nebezpečné při zasažení očí. V takovém případě nedojde k oslepnutí, ale jed účinkuje jako slzný plyn. Účinky by měly do půl hodiny polevit.

Rozmnožování

Oplozená královna, která přezimovala si na jaře najde vhodné místo k vytvoření hnízda. Do hnízda poté naklade vajíčka. Po 5-8 dnech se líhnou larvy. Během 2 týdnů projdou až pěti larválními stádii, a poté po zakuklení se zhruba za 2 týdny vylíhnou dospělé dělnice. Za 2-3 dny opustí poprvé hnízdo a letí za potravou. První dělnice přebírají po královně všechny její povinnosti a královna se natrvalo usadí v hnízdě a soustředí se pouze na kladení vajíček. Od poloviny srpna do poloviny září dosahuje kolonie vrcholu a čítá 400-700 jedinců. Hnízdo dosahuje maximálních rozměrů. Nyní královna klade vajíčka, z kterých se líhnou samci a mladé královny. Dělnice se postupně přestávají starat o starou královnu, která je již vysílena kladením vajíček. Opouští tedy hnízdo a umírá. Dělnice se tak starají pouze o mladé královny a samce. Na podzim vylétnou mladé královny a samci z hnízda a dochází k oplození samiček. Samci splnili svůj úkol a hynou. Oplozené samičky si hledají vhodné místo k přezimování, ale jen malá část však zimu přečká. Poslední dělnice hynou koncem října až začátkem listopadu a tím zaniká celá kolonie.