| Hmyz | Mšicosaví | |
Mšice jsou většinou velké 4-6 mm a mají proměnu nedokonalou. Ústrojí mají bodavosavé. Tělo je zakončeno chvostkem, podle kterého se určuje pohlaví. Na 5. nebo 6. zadečkovém článku vyrůstají u většiny mšic zvláštní trubicovité útvary, tzv. sifunkuli. Mšice se obvykle vyskytují ve formě bez křídel, při přemnožení se však začnou líhnout i okřídlení jedinci a mšice se tak mohou přesunout z rostliny na rostlinu.
Způsob života a rozmnožování
Mšice škodí sáním na podzemních i nadzemních částech rostliny. Sání způsobuje zakrslý růst, kadeření, svinování čepelí a změny ve zbarvení listů. Škodí přenosem viróz, případně i vylučováním medovice (sladký povlak na listech, na kterém se postupně rozrůstají houbové choroby). Některé mšice žijí v symbióze s mravenci, kteří je chrání před nepřáteli (především před slunéčky, larvami pestřenek a zlatooček i zlatooček samotných) a za to získávají medovici. Za rok mají mšice 6-16 generací. Rozmnožování má dva cykly, pohlavní, kdy po oplození klade samička vajíčka z kterých se líhnou okřídlené samičky. Samička naklade vajíčko, které přezimuje a na jaře se líhnou okřídlené samičky, které nalétávají na porost. Druhým je partenogenetický cyklus, kdy se z neoplozených vajíček líhnou larvy i imaga, která nemají křídla.
