Ixodes ricinus | Pavoukovci | Klíšťatovci | Klíšťatovití | Klíště
Klíšťata se vyskytují ve čtyřech vývojových stádiích. Kromě vajíčka je to šestinohá světlejší larva. Podobně jako vyšší stádia i larva čeká s do široka roztaženýma předníma nohama na svého hostitele na vrcholku rostlin. Po nasátí krve se mění v osminohou nymfu a později v dospělé klíště - imago. Od vajíčka po dospělce se klíště vyvíjí 1 - 5 let. Dospělé klíště má zploštělé tělo v horní části kryté tvrdým štítem. 2,5 mm velcí samci mají štítek větší, jsou červeno hnědí. 3 - 4 mm velké samičky jsou spíše žluto červené a mají štítek malý. To jim umožňuje velkou roztažitelnost zadečku při sátí. Při plném nasátí může mít samička klíštěte až 1 cm.
Způsob života a potrava
Jejich aktivita začíná již dva týdny po posledním sněhu, nejčastěji v březnu. První nové larvy se objeví během dubna a května. Nejhojněji se dospělá klíšťata vyskytují v květnu a v září. Jedná se o tzv. dvojfázový výskyt s kulminací v květnu a září. V poslední době se u nás vyskytuje poměrně velké množství klíšťat nakažených různými nemocemi. Klíště obecné patří mezi ty druhy, které aktivně vyčkávají na svého hostitele v trávě či jiných rostlinách. Mylná je však představa, že klíště uvidí vhodného hostitele a okamžitě na něj skočí. Klíšťata jsou slepá, ale dokáží reagovat na vydechovaný oxid uhličitý. Také neskáčou, ale padají z rostlin přímo na hostitele. Do rány vypouští anestetika proti bolesti. Krom toho se Vám do těla dostanou i látky, které pomohou klíštěti se lépe na ráně udržet a další látky například zabraňující srážlivosti krve. Se slinami se pak do těla dostávají původci nebezpečných nemocí, které klíšťata přenášejí. Krev sají pouze samičky, samečci klíšťat podle většiny zdrojů potravu nepotřebují. Pouze čekají na hostitele, na kterém najdou samičku k páření. Klíšťata přezimují jak v hladovém, tak nasátém stavu ve všech stádiích vývoje.
Rozmnožování
Rozmnožování probíhá na hostiteli i mimo něj. Oplodněná samice, která je plně nasátá může naklást až 5000 vajíček.
