Rattus rattus | Savci | Hlodavci | Myšovití | Krysa
Krysa obecná má délku těla až 24 cm, ocas je dlouhý až 26 cm a dosahuje hmotnosti 140 - 230 g. Samci jsou větší než samice. Zbarvení srsti je většinou černohnědé, ale vyskytují se také světleji zbarvení jedinci. Některé krysy mohou být i úplně černé. Nehledě na tmavší zbarvení je na rozdíl od potkana její srst mnohem jemnější a lesklejší. Ušní boltce má krysa větší a tenčí, než potkan a navíc je má růžové a téměř průsvitné. Krysa má viditelně delší ocas než tělo a hlavně je tenký, zatímco u potkana je ocas kratší, tlustší a více porostlý krátkými chlupy.
Způsob života a potrava
Krysa má nejraději obilí a obilné produkty. Způsobuje tak velké škody v obilních skladech, které se zvyšují i tím, že krysy si v hromadách obilí vyšlapávají ochozy a cestičky. Ty jsou jasně viditelné jako tmavé pěšinky zatuchle páchnoucí močí. Krysy tedy působí škody nejen přímou konzumací obilí, ale i tím, že velkou část zásob znečistí trusem a močí, takže jsou pro lidskou spotřebu nepoužitelné. Živí se také zrním nebo ovocem. Potravu si přidržuje předními tlapkami stejně jako myš domácí.
Krysa vyhledává suché prostředí a velmi často obývá suché a prohřáté půdy například nad chlévy nebo sýpkami. Umí velmi dobře šplhat. Mláďata vychovává v teplých dutinách ve zdech nebo mezi trámy. Na rozdíl od potkana, který se rád usazuje ve vodních strouhách nebo v kanalizaci, není krysa milovníkem vlhka. V dřívějších dobách se krysa vyskytovala v lidských sídlech velmi hojně. Ovšem se změnou v ukládání zásob potravy v klimatizovaných halách a také vlivem likvidační kampaně s pomocí pesticidů byla krysa, na rozdíl od odolného potkana, v tomto prostředí téměř úplně vyhubena.
Krysa je přenašečem mnoha různých nakažlivých nemocí, například tyfu nebo salmonelózy, a tak je v lidských obydlích nevítaným společníkem. Dodnes zůstává nejasné, zda hlavním hostitelem blechy morové, která ve středověku vyvolala epidemie dýmějového moru, byla krysa nebo potkan. Protože se tato nemoc objevila v jedenáctém století, spíše to ukazuje na to, že odpovědná je krysa.
Rozmnožování
Krysa je velmi plodný hlodavec a rozmnožuje se během celého roku, ovšem s jednoznačným maximem v letních měsících. Mírný průběh zimy její rozmnožovací schopnost ještě zvyšuje. Samice v jedné populaci bývají často gravidní ve stejnou dobu. Po třech týdnech samice vrhne až deset mláďat v prostorném hnízdě zbudovaném z hadrů, slámy nebo cárů papíru. Při narození jsou mláďata slepá, holá a neslyšící, v hnízdě se k sobě navzájem tisknou, aby si udržela tělesnou teplotu. Po dvou týdnech otevírají oči, začínají slyšet a na těle jim vyráží jemná srst. Velmi brzy již všude následují matku a od tří měsíců - často však i dříve - se začínají sama neúnavně rozmnožovat.
