Rattus norvegicus | Savci | Hlodavci | Myšovití | Krysa
Potkan obecný má délku těla 16 - 27 cm, délka ocasu se pohybuje kolem 17 - 23 cm, váží průměrně 400 - 600 g. Samci jsou mnohem mohutnější, než samice, ty bývají až o 1/3 menší. Jedním ze základních rozpoznávacích znaků je jeho lysý a šupinatý ocas, u kořene zesílený, převážně kratší než tělo. Hlava je mírně zaoblená, oči jsou drobné. Slabě osrstěné ušní botce jsou krátké. Sluch má velmi dobrý i přesto, že má tak malinké uši. Ve zbarvení hřbetu převládá šedý až hnědý odstín, spodní strana těla je šedá. Ocas je svrchu tmavší než vespod. Potkan je velice zdatný plavec, proto ho můžeme vidět v blízkosti vody, tam se totiž cítí jako doma. Jeho srst je hladká a delší než u krysy a chrání proti chladu a vlhku.
Způsob života a potrava
Potkan je hlodavec a proto potřebuje obrušovat svoje hlodavé zuby, které obrušuje nejčastěji na tvrdším druhu potravy např. chleba, větve, ale je schopen se podobně jako myš prokousat skrz beton nebo slabší druhy pletiva a kabelů (i měkké kovy). Patří mezi jedny z nejinteligentnějších hlodavců v naší přírodě. Potkana můžeme poznat podle hlasových projevů jako je prskání, bručení nebo také kvíkání. Žije v rodinných klanech a převážná je noční aktivita. Přes den se potkani objevují velmi vzácně. Je sice pravda, že potkan se dožívá 3 - 5 let, však jen málo jich žije déle než jeden rok.
Všichni potkani jsou opravdoví všežravci. Vychází za potravou především v noci, ale můžeme ho zahlédnout již za večerního soumraku. Nemá sice žádný vynikající zrak, ale jeho nedokonalost nahrazuje výborným čichem, pomocí kterého vyslídí vždy něco k snědku. Potkan se velmi rád živí obilovinami, ať již jsou uskladněné v pytlích v sýpkách či ještě čerstvé na polích. Žere však také velmi mnoho živočišné stravy. Loví jiné drobné hlodavce a jídelníček si zpestřuje i příležitostnými výpady do kurníků, kde napadá slepice nebo mladé kachny. Pokud má hlad, troufne si i na zvíře velikosti králíka.
Rozmnožování
Samice potkana je připravena se rozmnožovat ve chvíli, kdy dosáhne věku kolem jedenácti týdnů. Po páření už nemá samec na výchově mláďat žádný podíl. Samice si staví v různých dutinách pod zemí okrouhlé, neuspořádané volné hnízdo a používá k tomu všechen možný dostupný materiál, který najde, například slámu nebo pytlovinu. Za 21 dní až 24 dní po páření přichází na svět šest až jedenáct mláďat. Ze začátku jsou bezmocná, slepá a zcela odkázaná na mateřskou péči. Samice je kojí po dobu přibližně tří týdnů. Po uplynutí této doby mláďata již mohou opustit hnízdo a matka je schopna opět zabřeznout. Při dobrých podmínkách mívá samice tři až čtyři vrhy do roka. Jedna březí samice tak může založit během několika málo měsíců celou kolonii potkanů. Život kolonie se trvale odehrává v jedné oblasti o rozloze cca 6km². Jediný pár je schopen mít během jednoho roku přes 800 potomků.
